Prvním badatelem, který pátral v údolí Knovízského potoka po dokladech pravěkého osídlení, byl Václav Krolmus (1790-1861), archeolog, etnograf a známý národní buditel. Měl zde ovšem více následovníků, takže archeologocké objevy "pohanských pohřebišť" apod. z prostoru od Kralup n. Vlt. ke Zvoleněvsi a Knovízi jsou velmi početné. Dokazují, že střední Čechy byly plně osídlené člověkem nejméně již od mladší doby kamenné, tj. před zhruba sedmi tisíci lety.
Bezprostřední doklady (kamenné nástroje, nádoby atd.) tu pak byly nalezeny zejména pro období tzv. lineární keramiky, řivnáčské kultury, šňůrové keramiky a kultury zvoncových pohárů. K nim náležejí z větší části také i nálezy z Kamenného Mostu, uváděné starší odbornou literaturou, ovšem ne vždycky jednoznačně popsané a určené.
Archeologické objevy ze starší doby bronzové zde rovněž dokazují pravděpodobnou nepřetržitost dávného osídlení krajiny, které vrcholilo ve 13. až 8. století před naším letopočtem - a to značně rozšířenou kulturou knovízskou. Její fáze představuje mladší a pozdní dobu bronzovou ve středních a severozápadních Čechách. Své jméno obdržela podle pravěké osady na katastru obce Knovíz, kde ji úředníci zvoleněvského cukrovaru Václav Schmidt a Jan Felcman objevili zejména kolem roku 1892.
Tato knovízská kultura, která způsobem pohřbů náleží mezi popelnicová pole, se vyznačovala už pozoruhodnou vyspělostí (nádoby atd.), avšak i některými mimořádnými znaky (např. rituální kanibalismus lidí). V celém údolí Knovízského potoka převažuje hustotou nálezů nad všemi ostatními pravěkými kulturami.

Pro ekonomický rozvoj této mladší doby bronzové poskytuje ovšem hodnotný průkaz např. také hromadný nález slévárenských forem od Zvoleněvsi, uskutečněný roku 1885 - atd. Nepřetržité lidské osídlení pak dokládají pro údolí Knovízského potoka i další archeologické vykopávky z počátku železné doby - a z laténského období, tj. z několika století před začátkem našeho letopočtu. Tehdy u nás žili Keltové - a památkou na ně zůstává s největší pravděpodobností i jeden z mála našich menhirů - megalitický kultovní kámen v Kamenném Mostě. Celkově asi 1,7 m dlouhý balvan z načervenalého hrubozrnného pískovce "železáku" trčí kolmo ze země u tzv. Slánské cesty - a roku 1896 při něm byla nalezena kostra s podloženým kamenem.
Další prehistorické objevy z údolí Knovízského potoka dokumentují starší i mladší dobu římskou, tj. první polovinu 1. tisíciletí našeho letopočtu. Kolmo přes knovízskou vodoteč vedla tehdy pradávná stezka z centra Čech na sever, která ovšem během věků měnila svůj směr. Slovanské osídlení pak je ve zdejší krajině doloženo od 6. století našeho letopočtu. Tehdy, v době tzv. stěhování národů, pronikla na naše území řada slovanských kmenů, jejichž kulturu označujeme jako starší dobu hradištní. Zdejší oblast osídlil kmen Čechů, který svou hegemonií provedl potom do přelomu 1. a 2. tisíciletí plné sjednocení země - a jehož vedoucí rod Přemyslovců vytvořil historický Český stát.

Zdroj: Otakar Špecinger: 900 let obce Kamenný Most

Zpět do sekce Historie