V údolí Knovízského potoka

Knovízský potok

Obec Kamenný Most leží v údolí asi 25 km dlouhého Knovízského (též Svatojiřského či Libušínského) potoka, který pramení nedaleko obce Libušín a teče nejprve severovýchodním a posléze východním směrem do Kralup nad Vltavou, kde se spojuje se Zákolanským potokem a ústí do Vltavy. Vzdušná vzdálenost k Velvarům je cca 5 km, ke Kralupům nad Vltavou 7 km, ke Slanému 8 km a k historickému centru Kladna 13 km.

Dno potočního údolí se nalézá ve výši kolem 200 m. n. m., okolní pláně dosahují výšky 250, 280 a ve větší vzdálenosti až 300 m. n. m. Svahy jsou přitom povětšině velmi pozvolné, pouze na dílčích úsecích strmější - a kolmé jen v místech někdejší těžby.

Dle regionálního členění reliéfu České republiky se nachází katastrální území obce Kamenný Most v provincii Česká vysočina v Poberounské soustavě, Brdské podsoustavě, celku Pražská plošina.

V detailním členění pak v Pražské plošině se jedná o Kladenskou tabuli s okrskem Turská plošina.

Turská tabule

Turská plošina je členitá pahorkatina v povodí Vltavy na proterozoických břidlicích a drobách s buližníky a spility se zbytky cenomanských a spodnoturonských slepenců, pískovců, jílovců a spongilitů. Reliéf je rozčleněný, erozně denudační, polygenetického původu s exhumovaným, předkřídovým zarovnaným povrchem. Jsou zde sprašové pokryvy a závěje.

Výškové rozčlenění povrchu odpovídá jeho morfologickému vývoji. Území představuje vlastně zbytky paroviny, která byla několikrát zaplavena vodami sladkovodních jezer nebo mělkých moří, vyplňujících svými nánosy terénní sníženiny.

Tato parovina byla uchráněna již od prvohor větších horotvorných pohybů, a proto jsou výškové rozdíly na celém území poměrně malé a byly způsobeny až v nejmladší době - čtvrtohorách - erozivní činností vodních toků.

Krevel

Povrch katastrálního území Kamenný Most je tvořen pozvolnou pahorkatinou směřující k údolí Knovízského potoka, který protéká přibližně středem území od západu k východu.

Geologické složení ovlivnilo také pedologickou strukturu - půdy v okolí jsou převážně jílovité, kdežto na vyšších tratích se vyskytují hnědozemě průměrné až velmi dobré kvality - a z části i načervenalé půdy.

Od Podlešína až po Kamenný Most, ale také u Mikovic byla v minulosti provozována těžba uhlí, která přinesla i některé významné paleontologické nálezy. Mimoto se zde lámaly stavební pískovce, arkosy apod. Rovněž se tu těžily cihlářské hlíny - a právě Kamenný Most spolu se sousedními Neuměřicemi proslul dobýváním červené hrudky (krevel nebo Hematit Fe2O3) a žluté hrudky (okru) pro tesařské a malířské účely.

Turská tabule

Slánsko a Kralupsko jsou jedním z nejsušších prostorů Čech, srážky zde dosahují v dlouhodobém průměru nejvýše 500 mm ročně, v leckterých letech však pouze 300 mm. Teploty se zde pohybují přibližně na +9 až +10 °C, zimy jsou povětšinou mírné.

Okolní krajina byla v dávných dobách lesostepí, stala se však u nás jednou z prvých plně kultivovaných oblastí. Zbytky lesů jsou proto v údolí Knovízského potoka zcela nepatrné - a v prostoru Kamenného Mostu žádné. Krajina intenzivního polního hospodářství náleží do řepařské a obilnářské oblasti. Rybníky na dně údolí, kdysi velmi rozsáhlé, tu byly zrušeny v 19. století - avšak přeměnily se povětšině v původní mokřiny s rákosím. Rovněž někdejší rozsáhlé ovocné sady se postupně zmenšily a ztratily rozhodující význam.

Zdroj: Otakar Špecinger: 900 let obce Kamenný Most


zpět Zpět do sekce Historie