Bunkr

Lehký objekt vzor 37

Obrana Československa před nacistickým Německem stála na náhradním řešení. Stavba těžkého opevnění neprobíhala dost rychle, a tak její funkci přebralo jednodušší lehké opevnění. Jeden z bunkrů tohoto lehkého opevnění se nachází i na katastru obce Kamenný Most. Dnes je sice takřka úplně zničen, ale přesto si zde můžeme připomenout něco z historie těchto staveb.

Československo reagovalo na změněnou situaci v Německu mimo jiné přípravou i zahájením výstavby stálého opevnění. Brzy se ovšem ukázalo, že československé firmy jsou schopné postavit a vystrojit pouze okolo 75 srubů těžkého opevnění za rok.

Ředitelství opevňovacích prací (ŘOP) proto bez prodlení a velkého zvažování přistoupilo k projektování objektů lehkého opevnění. V podstatě šlo o betonový úkryt, který vycházel z uspořádání polního kulometného stanoviště, která podle bojových řádů a předpisů zřizovala pěchota za války ze dřeva a zeminy. Z taktického hlediska plnily betonové pevnůstky stejný úkol. Z vyvýšených míst s dalekým rozhledem mohly osádky bunkrů o dvou až šesti mužích vést kulometnou palbu na cíle ve vzdáleném předpolí.

Podle předpokladu ŘOP byly československé státně spolehlivé (neněmecké a nemaďarské) stavební firmy schopné postavit a vystrojit ročně do pěti tisíc malých betonových objektů, které kupodivu mohly splnit až na některé výjimky základní taktické úkoly očekávané od těžkého opevnění.

Hlavním přínosem nové koncepce byla reálná možnost opevnit veškeré důležité směry během dvou až tří let. Pevnostní výstavba by se navíc netýkala jen pohraničí, ale lehké stálé opevnění mohlo být vybudováno i ve strategické hloubce státního území.

Opevnění ČSR před 2. světovou válkou

Už na počátku roku 1937 tak vypracovalo ŘOP plány na podstatné zesílení obrany hlavního města podle taktického schématu čára, jen místy jako clona. Opevnění začínalo na soutoku Labe a Vltavy a po pravém břehu mířilo až k ohbí toku u Vepřku. Zde překročilo koryto řeky a táhlo se obloukem západně mimo Velvary (právě přes katastr Kamenného Mostu), Slaný a Kladno k Berounu, od kterého se vracelo k Vltavě u Slap.

Zdroj:
technet.idnes.cz


zpět Zpět do sekce Historie