Zdejší dvůr měl v okolní krajině poněkud zvláštní postavení. Nejenom, že zůstával, jak je již uvedeno v předchozích článcích, lobkovickou enklávou uprostřed zvoleněvského velkostatku, ale i z jiných důvodů. Byl například už od roku 1781 pronajímán - nejprve vrchnímu panství Roudnice nad Labem, Františku Herdiborskému, a později nelahozevskému úředníku Janu Vobořilovi, který tu hospodařil až do roku 1807. V režii panství tudíž nedával dostatečný výnos, v soukromém obhospodařování vlastními lobkovickými hodnostáři však prosperoval! Pronajímán byl i v dalších dobách. Roku 1857 při něm např. bylo 85,5 ha pozemků, z toho 76,4 ha polí, 5,3 ha luk, 2,6 ha pastvin, 1,1 ha rybníků a jen 0,1 ha zahrad.

Pro blízkost ke Zvoleněvsi měla pro Kamenný Most značný význam stavba cukrovaru v roce 1859 - a potom jeho rekonstrukce v osmdesátých letech, kdy se tu rovněž stavěla železnice od Kralup nad Vltavou (a byla zrušena původní komplikovaná závodní vlečka od Želenic). Tyto akce daly mnoha lidem práci. Roku 1890 byla také v Kamenném Mostě dočasně opět rozvinuta uhelná těžba, neměla však dlouhého trvání.

Zatímco dvůr neměl prakticky zahrad, zemědělci v této obci prosluli vynikajícím ovocnářstvím. Ve druhé polovině 19. století byla pěstována především jablka, hrušky - a zejména švestka Dolanka, rozšířená posledním kralupským rychtářem Antonínem Slabým (1778-1853). Ovoce se odtud prodávalo čerstvé i sušené - a v době kdy tu bylo necelých padesát stavení, se počítalo 13 sušáren.

Roku 1897 byl v Kamenném Mostě založen Sbor dobrovolných hasičů, jehož prvním předsedou byl Josef Jelen a dalšími funkcionáři František Suledr, Václav Hrouda, Vojtěch Pejs, Alois Štrupl, Václav Kříček, Matěj Suledr, Antonín Hanzlík a František Černý. Sbor měl těžké začátky, neboť původně si jeho členové pořizovali výzbroj a výstroj z vlastních prostředků - a jen doplňkově z výtěžků divadelních představení, plesů apod. První zdejší stříkačka byla jenom ruční, čtyřkolová, na koňskou zápřež. V roce 1908 vykazoval sbor 16 činných, 18 přispívajících a 2 zakládající členy.

Za první světové války bylo z Kamenného Mostu povoláno do zbraně 78 mužů, z nichž 13 v bojích padlo. A roku 1917 bylo v Kamenném Mostě opět obnoveno dolování uhlí, které šlo v té době velmi na odbyt. Po válce však byla tato činnost znovu zastavena.

Roku 1845 měl Kamenný Most ve 47 domech 358 obyvatel. Po čtyřiceti letech tu žilo 470 lidí a těsně po první světové válce v 90 domech 513 obyvatel.

Roku 1922 došlo k propojení trati od Kralup nad Vltavou k Vinařicím - s tratí od Prahy přes Podlešín do Slaného a Mostu. Spojnice byla vybudována za Zvoleněvsí - a Kamenný Most se tak ocitl na hlavní, rychlíkové trati. Nákladní doprava tu byla zahájena hned, osobní však teprve rokem 1925.

V červenci roku 1923 byl na návsi odhalen pomník padlým z první světové války, který se zde nachází dodnes.

Roku 1925 postihla Kamenný Most povodeň, jaké nebylo pamětníka. Spousta stavení byla zaplavena a voda způsobila všestranně veliké škody.

V roce 1930 se v krajině začala projevovat silná hospodářská krize a nezaměstnanost. V obci bývalo 40, ale také až 65 lidí bez práce, anebo jenom polozaměstnaných. Tito lidé dostávali žebračenky v hodnotě 10-20 Kč a museli si je v obci odpracovat. K řešení situace se budovala roku 1933, kdy bylo v létě katastrofální sucho, silnice z Kamenného Mostu do Ješína.

V roce 1937 se už všude plně projevovalo nebezpečí hitlerovské agrese. Až na katastr Kamenného Mostu sahala síť betonových pevnostních srubů armády, budovaných tudy od Slaného k Mělníku. Zbytky rozstříleného bunku jsou poblíž obce stále zřetelné.

Roku 1938 květnová i zářijová mobilizace přivedly do vsi množství vojska s tanky, obrněnými vozy i nákladními automobily. Avšak obrana státu se nekonala a začátkem října po mnichovské zradě tudy naše armáda ustupovala od hranic do vnitrozemí - a spolu s ní nespočetné české obyvatelstvo z vyklízeného pohraničí. Do zdejších vsí přišly dvě desítky českých rodin z Chomutovska, Mostecka a Litoměřicka, pro které se tu nalezlo ubytování. Zanedlouho, v polovině března 1939, rozbil Hitler okleštěný stát úplně - a zřídil Protektorát Čechy a Morava. také Kamenným Mostem projel ku Praze vlak s německým vojskem. Začala fašistická okupace - a v září 1939 vypukla druhá světová válka.

Jen málokomu se tehdy chtělo věřit, že na osvobození bude nutno čekat plných šest let. Představy lidí o ukončení války a okupace byly zpočátku až příliš optimistické. Události se však vyvíjeli jinak - a mnohem drastičtěji. Doba tu nepřinášela nic dobrého. Snad jen s vyjímkou stavby silnice do Slatiny a elektrifikaci obce - ale to byly už od dřívějška naplánované akce, k nimiž došlo začátkem čtyřicátých let. Kromě nich byl také, po rozsáhlé povodni z března 1940, vystavěn dnešní silniční most přes potok.

Zdroj: Otakar Špecinger: 900 let obce Kamenný Most.

Zpět do sekce Historie