Menhir
Asi 1 metr vysoký vztyčený kámen z železitého pískovce se nachází asi kilometr západně od obce na místě zvaném "U kamene". Pravděpodobná hmotnost dosahuje 0,8 t. Není úplně jisté jaký byl jeho účel a ani z které doby pochází, ale všeobecně je považován za pravěký menhir.
Co je to menhir?
Menhir (z bretonštiny men – kámen a hir – dlouhý) je kamenný blok svisle zasazený do země. Vyskytují se po celém světě. Obvykle beze stop opracování, zřídka je naznačená lidská postava, případně oděv a zbraně. Menhirové sochy jsou známé ze severozápadní Francie, Španělska, Korsiky. Někdy tvoří řady alignement nebo kruhy (kromlech).
Vznikají od pozdního neolitu do 2. poloviny 1. tisíciletí př. n. l.
Menhir nebo smírčí kříž?
Menhiry symbolizovaly vždy působení dávných náboženských systémů a v našich krajinách byly spojovány s pohanstvím. Proto s nástupem křesťanství byly některé z nich opatřeny křížem. Vyjímkou není ani zdejší menhir do jehož západní strany je vyryt latinský kříž. Dnes tak není možné určit, zda se jedná o kámen ze středověku, který byl s křížem již vztyčen, nebo zda jde právě o „pokřesťanštělý“ menhir. Teorii o středověkém původu nahrává i nález nejméně jedné lidské kostry (někdy se mluví o kostrech dvou). K nálezu došlo roku 1896 při rozšiřování vjezdu na pole, u něhož kámen stál. Archeolog Václav Schmidt, který se na místo krátce po nálezu dostal už ovšem neměl co zkoumat - kostra(y) byli neopatrným zacházením zničeny. Dodnes tedy nevíme zda spolu nalezené ostatky a "menhir" nějak souvisely. Schmidt tak alespoň ohledal podrobněji samotný kámen a pídil se po zprávách pamětníků. Jeden z nich, osmdesátiletý stařík, prý slýchal už od svého děda, že kámen stojí na stejném místě od pradávna. Na západní ploché straně kamene si Schmidt povšiml špatně znatelných stop rytého znamení, "snad kříže, jež zub času až na nepatrné fragmenty dávno zahladil".
O dva roky později psal Schmidt namísto dvou už jen o jedné kostře od Kamenného Mostu. Měla prý "kámen za hlavou". Ten by snad podle Schmidta mohl souviset s blízkým, někdy v té době zkoumaným pravěkým sídlištěm, přináležejícím možná kultuře s lineární keramikou. a nebo snad kultuře řivnáčské. Rytina na kameni Schmidtovi náhle spíše než kříž připomněla písmeno "Z", nepochybně prý novějšího původu. Václav Schmidt si zřejmě dva roky po nálezu znovu přetřídil fakta a sám sebe nakonec přesvědčil, že kámen skutečně je pravěký. Což také tvrdil.
Když kámen vyhledal v roce 1982 geolog Milan Špůrek, nenašel na něm žádné nezřetelné písmeno, ale naopak dobře znatelnou rytinu latinského kříže. Nijak ho to však nevyvedlo z míry - kříž podle něj mohl být do pravěkého a tedy pohanského menhiru vyryt záměrně až v době šíření křesťanství nebo i později. Zároveň připustil možnost, že kámen nemusí nutně pocházet z pravěku. Mohlo by jít například o křížový kámen nebo primitivní náhrobek z doby historické. Teorie o "pokřesťanštění" pohanské modly se ovšem Špůrkovi líbila víc, a tak vešel kámen u Kamenného Mostu v obecnou známost jako pravěký menhir.
Menhiry a zemská energie
Zajímavé je, že megalitické stavby byly často z materiálu, který se vyskytoval ve značné vzdálenosti od místa jejich vztyčení. Je možné, že jejich stavitelé vyžadovali kámen se specifickým složením a vlastnostmi, a proto si dali práci s obtížnou dopravou velkého kusu kamene na místo konkrétního určení. Nejčastěji šlo o kameny se značným podílem křemičitých složek.
Nejvíce dosud evidovaných a stojících kamenů u nás je v oblasti na severozápad od Prahy mezi Vltavou a Ohří. Je možné, že menhiry rozmístěné v krajině ji jaksi mapovaly, případně propojovaly energetická centra Země? Tato teorie není zdaleka ojedinělá. Na Britských ostrovech je velmi vžitá teorie tzv. lay lines, tedy neviditelných linií v krajině, které spojují významné body včetně prastarých přírodních i megalitických svatyní a táhnou se napříč britskou krajinou. Lidé se schopnostmi vnímat tyto „cesty“ prý mohou, podobně jako proutkaři vodu, určit jejich směr i sílu. Pokud připustíme tuto možnost, nesmíme zapomenout, že řada bodů, tedy menhirů, na těchto spojnicích pravděpodobně chybí, neboť byly zejména ve středověku likvidovány jako pohanské kultovní objekty nebo rozebrány na stavby hospodářských stavení, nahrazeny kaplemi, božími muky aj. symboly křesťanství, které přijaly genia loci původních kultovních míst předkřesťanské krajiny.
Menhiry v okolí
Největší z českých menhirů stojí u nedalekých Klobuk. Říká se mu Zkamenělý pastýř, protože prý byl kdysi obklopen menšími kameny, jakýmsi „stádem ovcí“. Měří skoro tři a půl metru a váží pět tun.
Další menhiry v okolí, které je na jejich výskyt nebývale bohaté, se nachází v nebo poblíž těchto obcí: Jemníky, Slaný, Smečno, Ledce, Tuchlovice, Družec, Hřivčice, Slavětín, Orasice, Rakovník, Kounov, Drahomyšl, Horoměřice, Zbuzany a Dolní Chabry.
Menhir z naší obce si můžete prohlédnout v galerii.
Nebo na dvou kresbách od Jana Konůpka z roku 1934 na webu Moravské galerie: Kresba 1 a Kresba 2.
Zdroje: Václav Schmidt: Památný kámen u Kamenomostu, Václav Schmidt: Památné kameny z doby předhistorické na Slánsku, Milan Špůrek: Menhiry v Čechách, www.pooh.cz/menhiry/, www.rozhlas.cz, www.lideazeme.cz
